Nejspíš si tímto mnoho přátel nezískám, tedy tímto přiznáním, ale stejně: představuji si, že obhájce "teorie" stvoření se pozůstatky drápů poškrábe v pozůstatcích srsti na hlavě a započne svou argumentaci… Kterou bych navíc někdy velice rád slyšel nebo četl.
Než vzplanete, že popírám existenci Boha, přečtěte si prosím následující:
Proč by měl Bůh stvořit něco tak po všech stránkách sporného, jako je člověk? Nepopírá existenci Boha spíše zjevně nesmyslné tvrzení o stvoření, k jehož vyvrácení se stačí podívat na vlastní tělo? Ovšem ani zastánci evoluce nejsou příliš nadšeni nadměrným spekulováním o společných předcích, které máme nejen s opicemi, ale vlastně s čímkoli živým na planetě.
A přitom je řešení "sporu", podle mně, tak jednoduchoučké a navíc přijatelné pro obě strany, že se až hanbím o tom tady psát. Bůh přece mohl stvořit nikoli přímo člověka , ale evoluci samu. Hmota má nepochybně schopnost vyvíjet se v to, čemu říkáme život. A obdařit hmotu touto vlastností – to je něco sakra jiného, než pouze stvořit tvora, který svůj "fyziologický význam" přeceňuje až na úroveň antropocentrických teorií příčin vzniku vesmíru.
Takže: proč se doopravdy vede ta nekonečná diskuze?